Jak jsme odstraněním mezer ve formuláři přinesli zákazníkům víc objednávek

Představte si, že si u vás někdo na telefonu kupuje kurz. Zkopíruje si IČO z firemního podpisu a vloží ho do formuláře. Spolu s IČO se zkopírovaly i mezery. Zákazník vidí IČO, které je správné, ale formulář mu hlásí chybu, že tohle IČO není zadané správně. Zákazník teď musí přijít na to, kde je problém a IČO opravit.

Takže jsem si říkal, proč nutíme koncové zákazníky tohle dělat, když to za ně přece můžeme udělat sami. A taky jsem si říkal, že by bylo fajn to změřit. Opravdu zjistit jaký to má nebo nemá dopad na koncové zákazníky. Co se opravdu změní. O kolik se to změní a bude to mít vůbec nějaký měřitelný efekt?

Moje hypotéza byla, že kvůli tomu že nedokážeme zákazníkům „opravit“ a správně kontrolovat jejich vyplnění údaje, můžeme přicházet o nějaké objednávky. Tedy pokud tohle budeme dělat za koncové zákazníky. Mělo by být jednoduší pro zákazníky objednávku vytvořit. A tím pádem se zvedne šance, že zákazník opravdu objednávku odešle. Vedle toho by se mělo zrychlit i dokončení objednávky. Protože pokud mi formulář nahlásí, že mám někde něco špatně vyplněné. Tak se k tomu musím vrátit a opravit to, čím že se zbytečně zvyšuje frustrace z nákupu. A to my ve FAPI nechceme, my chceme aby průchod a nákupní proces byl pro naše zákazníky, co nejjednodušší a nejpříjemnější. A samozřejmě aby prodejní formulář měl vyšší konverzní poměr než všechny konkurenční nástroje.

Příprava A/B Testu

Vytvořili jsme „novou“ verzi prodejního formuláře. Nový formulář měl jeden úkol navíc než ten původní. A ten byl takový:

  1. Pokud zákazník vyplní do políčka jméno, příjmeni, ulici, … odeber zbytečné mezery před a za.
  2. Pokud zákazník vyplní do políčka IČ, DIČ, IČ DPH, psč, e-mail, telefon, … odeber zbytečné mezery před a za, ale taky odeber mezery uprostřed.

U bodu číslo jedna to nemělo žádný efekt, tohle totiž nijak neovlivňovalo odeslání objednávky a žádné problémy to při zpracování objednávky nezpůsobovalo.

Zajímavější byl, ale bod číslo 2.

Příklad: Pokud zákazník zadal PSČ, a zadal jej ve formátu: 110 00, prodejní formulář tohle PSČ vyhodnotil jako chybu. Což je samozřejmě blbost, protože pro člověka je přece tohle validní PSČ. Prodejní formulář nově tuto hodnotu převede na 11000 a následně se tato hodnota zkontroluje, zda dává v rámci České Republiky smysl.

V původním formulář by to byla chyba, v novém formuláři už to není problém.

Co vše a jak jsme měřili?

Varianta A – „původní formulář“, tedy bez ořezávání a odebírání mezer.

Varianta B – „nový formulář“, tedy ořezání mezer a odebrání mezer v hodnotách, kde to dělalo problém.

Při prvním zobrazení měl návštěvník stejnou šanci dostat A nebo B, tedy 50% / 50%. Prohlížeč si variantu pro daný formulář zapamatoval i pro další návštěvy. Tedy pokud se zákazníkovi zobrazil formulář A, stejný prodejní formulář se mu vždy zobrazil ve variantě A. Protože zákazníci občas přicházejí na stránky opakovaně než se rozhoupou k objednávce.

Test jsme spustili 28. října a běžel do 10. listopadu 2026. V tomto čase se A/B testu zůčastnilo 649 617 návštěvníků, z toho 326 301 v A variantě a 323 316 v B. Návštěvníky jsme počítali zvlášť pro každý formulář a prohlížeč. Takže ano, pokud zákazník otevřel prodejní formulář na mobile a následně na počítači. Brali jsme to jako 2 návštěvy.

Měřili jsme objednávky, tedy pokud zákazník zobrazil prodejní formulář a do 7 dní objednal, započítali jsem si to jako konverzi. To stejné jsme potom sledovali u zaplacení.

U chybových hlášení jsme sledovali počet hlášení na 1 000 návštěvníků. A také podíl návštěvníků, u kterých jsme zaznamenali alespoň jednu chybu. Jeden člověk totiž může během vyplňování narazit na více chyb.

Dobu vyplňování jsme měřili od první interakce s prodejním formulářem až po odeslání objednávky. Sledovali jsme jak průměrnou dobu vyplnění prodejního formuláře tak i medián.

Další metrika, kterou jsme sledovali byla průměrná hodnota objednávky. Tedy, zda se cena při teoreticky rychlejším průchodu zvedne nebo sníží. Počítali jsem částky bez DPH v CZK. Tedy pokud byla objendávka v cizí měně, podle kurzovního lístku jsme si jí přepočítali.

Dokonce jsme sledovali i počet produktů v objednávce, zda bude stejný, vyšší nebo menší. Tedy počítali jsme kolik celkových kusů produktu bylo v objednávce, tak i kolik tam bylo unikátních produktů.

Kolik návštěvníků objednávku dokončilo

MetrikaA · původní formulářB · odstranění mezer
Návštěvníci v testu326 301323 316
Návštěvníci s dokončenou objednávkou16 21616 425
Konverze dokončení objednávky4,970 %5,080 %
Validační hlášení na 1 000 návštěvníků203,4189,3
Průměrná doba vyplňování6 min 22 s5 min 58 s
Medián doby vyplňování75,4 s75,9 s

Konverze s čištěním mezer byla o 2,22 % vyšší. Při původní konverzi by z 323 316 návštěvníků varianty B dokončilo objednávku asi 16 068. V B ji dokončilo 16 425 návštěvníků. Při stejném počtu návštěvníků to tedy odpovídá o zhruba 360 dokončeným objednávkám navíc.

Na tisíc návštěvníků jsme zaznamenali o 6,9 % méně validačních hlášení. Podíl návštěvníků s alespoň jedním hlášením se v obou variantách pohyboval kolem 1,5 %.

U dokončených objednávek s naměřeným časem byl průměr v B o 24 sekund kratší. Medián zůstal kolem 76 sekund. V obou verzích tedy polovina měřených vyplnění trvala nejvýš zhruba 76 sekund.

Zákazník drží platební kartu u otevřeného notebooku

Změnila se i hodnota objednávky?

U stejného odečtu jsem dohledal částky u 34 092 objednávek. Počítám celou cenu objednávky bez DPH a přepočítávám ji do korun podle kurzů uložených u dokladů. Ve výpočtu jsou i nezaplacené objednávky a u splátek bereme celou hodnotu.

Hodnota objednávek v Kč bez DPHA · původní formulářB · odstranění mezer
Průměr na objednávku2 058,83 Kč1 930,22 Kč
Medián na objednávku708 Kč708 Kč
Hodnota objednávek na 1 000 návštěvníků106 645 Kč102 626 Kč

V B vyšel průměr o 128,61 Kč (6,2 %) nižší. Téměř celý rozdíl připadl na objednávky nad 15 000 Kč bez DPH. V A jich bylo 360, v B 307. Dohromady tvořily necelá 2 % všech porovnávaných objednávek. Medián byl v obou variantách 708 Kč.

Tohoto jsem si všimnul hned na začátku testu, vypadá to totiž, že když jsem A/B test spustili. Tak do A spadly hned 4 objednávky s vyšší hodnotou než 30 tisíc Kč. A od té doby tam žádné další takové objednávky nebyly… asi někomu končila kampaň.

Když jsem v obou variantách porovnal jen objednávky do 15 000 Kč bez DPH, vyšel průměr na 1 335,45 Kč v A a 1 332,66 Kč v B. Rozdíl klesl na 2,79 Kč. Statisticky tedy tohle číslo neříká, že by A bylo lepší než B.

Kolik kusů a různých produktů bylo v košíku

Ve stejných 34 092 odeslaných objednávkách jsem spočítal, kolik kusů a kolik různých produktů zákazníci vybrali. Dva kusy stejné knihy a jeden kurz tedy znamenají tři kusy a dva různé produkty. Různé produkty počítám uvnitř každého košíku.

Obsah košíkůA · původní formulářB · odstranění mezer
Odeslané objednávky16 90217 190
Kusy produktů celkem23 00023 391
Různé produkty sečtené po košících22 02722 337
Průměr kusů na košík1,3611,361
Průměr různých produktů na košík1,3031,299

Medián byl v obou variantách jeden kus a jeden různý produkt. Zhruba 21 % košíků v každé variantě obsahovalo alespoň dva různé produkty. Což je podle mě škoda, protože miniupselly a upselly dokážou mnohonásobně zvednout průměrnou hodnotu objednávky.

Vyhodnocení

Vyhrála varianta B s automatickým odstraněním mezer. Konverze dokončení objednávky vzrostla z 4,970 % na 5,080 %, tedy o 2,22 %. U dokončení objednávky vyšla pravděpodobnost lepší varianty B na 97,9 % podle bayesovského modelu (Beta(1,1)). Oboustranný test dal p = 0,0415. Kdyby obě varianty měly stejnou skutečnou konverzi, stejně velký nebo větší rozdíl by v takovém testu vyšel asi ve 4 případech ze 100.

U varianty B jsme navíc zaznamenali o 6,9 % méně validačních hlášení na 1 000 návštěvníků. U dokončených objednávek bylo vyplňování v průměru o 24 sekund kratší, přičemž medián zůstal v obou variantách kolem 76 sekund.

Pokud chcete prodejní formulář, který zákazníkům usnadní dokončení objednávky, založte si účet ve FAPI a vyzkoušejte prodejní formulář se svou nabídkou.

Vyzkoušet prodejní formulář, který konvertuje

Jaký dopad může taková změna mít?

Kdyby varianta B běžela na celém provozu roku 2025 a zopakovala zvýšení konverze o 2,22 %, vyšlo by to zhruba na 20 700 objednávek navíc. Skrze prodejní formuláře. To je o 32 milionu Kč navíc v úhradách bez DPH. Tohle je jen odhad, pokud by opravdu konverzní poměr byl o 2,22% vyšší.

Vyzkoušet prodejní formulář, který nejen konvertuje, ale dokáže zvednout i průměrnou hodnotu objednávky pomocí miniupsellů, upsellu nebo doplňků před odesláním.

Ohodnoťte tento post
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *