Autorské právo na internetu: Kdy váš web porušuje zákon a co když někdo zneužije váš obsah?

Jak se kvůli jedné zkopírované fotce nestát milionovým dlužníkem? Skoro na všechno na internetu má někdo autorské právo – na fotky, texty, loga, reklamy… Autorské právo chrání tvůrce, prodejce, inzerenty, majitele i provozovatele webů. Chrání i vaši práci a váš zisk. Řada podnikatelů se začne o autorské právo zajímat, až když jim volá naštvaná modelka, která se našla na jejich stránkách. A to už bývá pozdě.

Autorské právo: Mýty, které neplatí

O autorských právech koluje řada kreativních mýtů. Často se setkáme s tím, že:

1. Stačí změnit 20 % obsahu a už nejde o porušení autorského práva, ale o nové autorské dílo.
2. Obsah podléhá promlčení – deset let staré fotky je možné použít bez omezení.
3. Aby bylo možné použít cizí fotku nebo text, stačí uvést jméno autora nebo odkaz.
4. Stačí jeden autorský souhlas, při dalším zveřejnění už se není nutné ptát.
5. Překladatel k překladu nepotřebuje souhlas autora.
6. Pro vzdělávací účely je možné autorská díla volně šířit.

Nic z toho není pravda. A něco málo záleží i na konkrétní smlouvě. Tak si to pojďme vyjasnit…

Je moje tvorba autorským dílem? Musím autorské dílo registrovat nebo označit, aby bylo chráněné? 

Autorským dílem je podle zákona

• výsledek tvůrčí činnosti autora nebo více autorů (umělecké, vědecké, slovesné, dramatické, architektonické, grafika, software, kurz, kód stránky…)
• tvůrčí zpracování jiného autorského díla – tzv. odvozené dílo (překlad, coververze, karikatura…)

POZOR! K pořízení překladu nebo například coververze potřebujete vždy souhlas autora. Autorské právo autora, jehož dílo zpracováváte, totiž ani vaší novou tvůrčí činností nezaniká. 

Autorským dílem podle zákona není

• myšlenka, princip, postup, námět
• vědecká teorie, matematické a další vzorce, grafy
• zpravodajská informace
• tradiční lidová tvorba
• úřední dílo – jakýkoliv úřední spis, vyhláška, dokumentace…

Na internetu jsou nejčastějšími autorskými díly

• fotka
• ilustrace
• kompozice
• grafika
• návrh (například módní)
• reklamní a propagační text (nikoli zpravodajství nebo právní formulace)
• font (písmo)
• audio a video (hudba a spoty)
• software a zdrojové kódy
• e-learning a všechny možné kurzy, pokud se jedná o autorskou tvůrčí činnost

Autorské právo se nevztahuje na

• reklamní nebo marketingovou strategii (výsledný reklamní prvek (například banner) ovšem už autorským dílem je)
• zpravodajský text
• nutné (i nudné) právní formulace (například všeobecné obchodní podmínky)
• běžné metody (učební, cvičební apod.)
• složení produktů

Abyste mohli uplatňovat autorské právo, nemusíte své dílo nikde registrovat ani ho speciálně označit (například copyrightem nebo vodoznakem). Autorské právo vzniká ze zákona automaticky ke každému autorskému dílu. 

Příklad: Pokud se vaše fotka západu slunce z dovolené objeví na home page cizí firmy bez vašeho svolení, máte právo žádat stažení, finanční náhradu nebo jiné vyrovnání, i když jste fotografii nikde neregistrovali a fotka nebyla označena copyrightem © ani vodoznakem. 

Autorské dílo se bez souhlasu autora nesmí používat, šířit ani upravovat.

Důležité je, že autorský zákon řeší výhradně komerční užití autorského díla. Pro osobní potřebu, jejímž účelem není dosažení zisku, je možné autorská díla v České republice užívat legálně i bez souhlasu autora.

Soukromé užití díla vylučuje sdílení, tzn. jakékoliv použití online. Internet je navíc globální platforma, přesahující hranice ČR, a proto zde platí jiné zákony. Za soukromé považujte vždy jen použití offline – na vlastním počítači nebo v domácnosti (fotka jako pozadí na desktopu nebo obrázek na stěně apod.).

S myšlenkami a výrobními postupy je to jinak – zákon jim automatickou ochranu nezajišťuje. Pokud jste autorem a chcete zpoplatnit nebo omezit užívání své objevné metody nebo např. složení produktu, musíte je registrovat u Úřadu průmyslového vlastnictví – takzvaně je patentovat. 

Úřad prověří, zda jsou dostatečně jedinečné, a pouze v takovém případě přizná patent. Pokud není např. složení produktu patentované, může ho každý další výrobce kopírovat, jak se mu zlíbí.

Bez omezení a zpoplatnění tak můžete v podnikání aplikovat všechny postupy a nápady, které nejsou patentované – všeobecně rozšířené cvičební postupy, jógové pozice, návody, diety a další… Vždy je dobré si na Úřadu průmyslového vlastnictví ověřit, jestli na konkrétní postup nebo složení nemá někdo patent.

Můžu autorské právo prodat? A můžu si se zakoupeným dílem dělat co chci?

Odpověď na obě otázky je: ne. Záleží ale i na typu autorského práva a na podmínkách, které si dojednáte v tzv. licenční smlouvě. 

Autorské právo je:

1. osobnostní
2. majetkové

Osobnostní právo autorovi zaručuje:

• právo hlásit se k autorství a své autorství veřejně uvádět
• nedotknutelnost díla
• nemožnost užití díla způsobem, který snižuje jeho hodnotu

Příklad: Osobnostní právo umožňuje autorovi zveřejnit své dílo v portfoliu nebo katalogu, a to také online, i poté, co vám k dílu poskytne licenci. Zveřejněním nesmí narušit vaše komerční zájmy (nesmí například úryvek z knížky zveřejnit dříve, než jeho knihu vydáte, pokud tím může ovlivnit váš zisk) a v případě spoluautorství musí uvést i další autory.

Můžete se pokusit zavázat si autora smluvně k tomu, aby při zveřejnění i v katalogu vždy uvedl i vaše jméno (jméno držitele licence). To je nutné smluvně ošetřit i v případě, že je autor vaším zaměstnancem, ideálně hned v pracovní smlouvě – ze zákona nic takového automaticky nevyplývá.

Osobnostní právo autora je nepřenositelné, autor se ho nemůže vzdát. Platí neomezeně od vzniku díla i po autorově smrti, kdy mají právo domáhat se zadostiučinění v případě porušení všechny blízké žijící osoby (není tedy podmíněno dědictvím).

Majetkové autorské právo je zjednodušeně řečeno právo autora na užití a šíření autorského díla a patří pod něj i právo udělit licenci k užívání a šíření díla. I majetkové autorské právo je nepřenositelné – autor zůstává jeho držitelem i poté, co udělí licenci k dílu. Je v platnosti do 70 let po autorově smrti nebo smrti posledního ze spoluautorů. 

Osobnostní ani majetkové autorské právo tedy není to, co si od autora koupíte, když mu například zaplatíte za fotku. Autorské právo autorovi vždy zůstane. To, co si od něj skutečně koupíte, je tzv. licence. 

Licence a licenční smlouva

Licence je oprávnění k užití (příp. dalšímu rozmnožování) díla. Může nabývat téměř libovolných podob, podmínky si příjemce a autor sjednávají v licenční smlouvě. 

Licence může být:

1. výhradní
2. nevýhradní

POZOR! Není-li ve smlouvě výslovně uvedeno, že jde o výhradní licenci, považuje se licence automaticky za nevýhradní. To znamená, že stejnou smlouvu na stejné dílo může autor uzavřít i s někým jiným – například znovu prodat fotku, která už zdobí vaši home page. 

Zákon nerozlišuje, jestli jde o román, fotografii, logo nebo jiné dílo… Nechcete-li tedy draze platit za užívání duplikovaného obsahu, je lepší se dohodnout na výhradní licenci. Ani výhradní licencí ale automaticky nezaniká starší nevýhradní licence, pokud ji autor k dílu udělil už dříve někomu dalšímu.

Udělení výhradní licence musí mít ze zákona formu písemné smlouvy. Licenční smlouvu s autorem nikdy nepodceňujte. Pokud si podmínky nenastavíte, mohou vás překvapit možnosti, které autorovi zůstávají i poté, co jste za jeho dílo draze zaplatili.

Pokud se ve smlouvě s autorem nedohodnete jinak, vyplývá z osobnostního autorského práva, že na autorském díle nemůžete změnit ani maličkost. Může se stát, že se vám přestane líbit fotka nebo logo, které jste od někoho koupili už před deseti lety. Upravit je smíte ale pouze tehdy, pokud vám k tomu autor výslovně udělil oprávnění. 

Závazné jsou i další podmínky. Pokud si například objednáte fotku pro reklamní kampaň, znamená to, že máte právo na její užití pouze pro účely této konkrétní kampaně. Neznamená to, že ji můžete použít znovu za dva roky na úplně jiný banner. S autorem můžete uzavřít smlouvu i na univerzální použití (odměna je v takovém případě většinou vyšší). 

Autor může licenci omezit rozsahem, místem i časem. Když tato omezení ve smlouvě nestanoví, má zákon za to, že je licence poskytnuta pouze k účelu, který vyplývá ze smlouvy, nikoliv neomezeně. Maximální dobu licence stanoví občanský zákoník na 1 rok, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Tato podmínka se týká i jiných forem duševního vlastnictví a u autorských děl není většinou v praxi naplňována, odvolat se na ni ale autor může. 

Příklad: Autor může licenci výukového materiálu omezit na tištěnou publikaci a její působnost na Českou republiku. To znamená, že z publikace nemůžete vyrobit e-book, a nesmíte ji také použít v žádném streamu s dosahem mimo Českou republiku.

Podmínky licenční smlouvy mohou být různorodé, autor se ale nikdy nemůže vzdát práva na odměnu z pronájmu audio- nebo videozáznamu.

Licence nezaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby – pokud se ve smlouvě nedohodnete jinak, přechází automaticky na nástupce (dědice). 

Fotografie na internetu

Žádnou cizí fotku, kterou najdete volně na internetu, nesmíte použít pro komerční účely (i kdyby to měl být jen blog, za jehož recenze vám někdo platí). Před použitím musíte vždy kontaktovat autora a vyžádat si jeho souhlas. Nestačí jen uvést kredit (autorovo jméno). 

Výjimkou jsou fotky s licencí k volnému použití, které najdete například na images.google.com (v „tools“ napravo vyberte „Creative Commons licenses).

Creative Commons (CC) licence má sedm subtypů, použití zdarma bez uvedení autora umožňuje ale jen jeden z nich (CC0). U těch dalších vám podmínky prozradí přítomná licenční ikonka. Ty musíte zkoumat i ve fotobankách s fotkami zdarma. 

Problematika fotek a licencí zdarma je složitější, zatím stručně doporučíme, abyste v případě, že používáte fotky s lidmi, upřednostňovali fotky stažené z fotobank, ve kterých jste si zřídili placený účet (předplatné), nebo které alespoň vyžadují registraci – z hlediska autorského práva je to ta nejbezpečnější volba. Pro fotky bez lidí můžete bezpečně využít fotobanky s obsahem zdarma jako např. unsplash.com. Na „zdroje“ typu Pinterest a podobně úplně zapomeňte.

Za jednu nelegálně použitou fotku zaplatíte fotografům většinou kolem několika tisíc Kč. Když máte smůlu a zalíbí se vám fotka fotografické celebrity, můžou jít pokuty do statisíců… Další statisíce můžete zaplatit za fotku s modelem, který o tom, že někde na plakátě nebo na webu prodává třeba dětské pleny, vůbec nevěděl…

Co u fotografií a videí není povoleno?

• zveřejnění bez souhlasu zachycených osob (jestliže je možné určit jejich totožnost) – licence, kterou potřebujete získat od osob na fotografii, se jmenuje model-release – zakoupením licencované fotky ve fotobance tato starost odpadá, u nákupu přímo od autora doporučujeme licenci prověřit
• zveřejnit fotografie a videa dětí bez souhlasu rodičů dětí (jestliže je možné určit jejich totožnost) – tzv. minor model release – opět již nemusíte řešit při nákupu licencované fotky z fotobanky
• zveřejnit fotografie a videa jiného autorského díla (například obrazu) s výjimkou citace (viz dále)

Při sdílení videa z YouTube máte zelenou

Videa (nejen z YouTube) jsou černou dírou autorského práva. Jsou to také autorská díla, podle zákona byste je tedy bez svolení autorů volně sdílet rozhodně neměli. Právní praxe je ale jiná. 

Rozhoduje pravidlo šíře divácké obce. Pokud sdílením (embedováním) video nezpřístupníte skupině větší, než je ta, pro kterou je video dostupné na původním kanále, autorský zákon neporušíte. Sdílením jednou veřejného videa (např. z YouTube) tak autorské právo porušit jednoduše nelze.

Precedentně se tak vyjádřil evropský soud v případě sdílení produktového videa v roce 2014. Autorské právo porušíte sdílením jen tehdy, pokud je počet diváků původního videa omezen (například registrací či zpoplatněním). 

YouTube ovšem může zablokovat video při podezření na zneužití autorských práv. Pak musíte dokázat, že jste si autorské právo k videu opatřili, podat námitku a protioznámení. 

Fonty „zdarma“ – častý chyták

Většina fontů (písem), které nabízejí různé stránky jako „fonty zdarma“, nejsou ve skutečnosti zdarma pro komerční použití, ale pouze pro osobní užití (FFP, „free for personal use“). Jejich užitím pro podnikatelské účely (například ve zpoplatněném e-booku) porušujete autorské právo. Finanční kompenzace zahraničním tvůrcům přitom nepatří zrovna k těm nejnižším…

Ani fonty, které jste si koupili s nějakým počítačovým programem (například Word) nemusí mít licenci, která by vám umožnila komerční použití.  Jediným spolehlivým zdrojem, kde se zaručeně nedostanete do problémů s autorskou licencí, jsou Google Fonts. Jak si přidat font do Windows najdete v podpoře Microsoftu.

Zodpovídám za nelegální obsah na svém webu nahraný jiným uživatelem?

Ještě v červnu roku 2021 Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že za obsah nahraný na web a sociální sítě zodpovídá pouze ten, kdo ho vkládá. Změna je ale na spadnutí. Podle připravované novelizace autorského práva by měla být odpovědnost za sdílený obsah dost možná už od začátku roku 2022 přenesena na majitele a provozovatele webů a internetových platforem. Svůj web pak budete muset mnohem víc hlídat.  

Autorské právo na Facebooku a na Instagramu

Autorská práva platí i na Facebooku a Instagramu. Při registraci na Facebook navíc souhlasíte s tím, že Facebook může nahraný obsah použít i pro reklamní a marketingové účely. Všechno na sociálních sítích je tak nutné považovat za komerční obsah, na který se vztahují něčí autorská práva.

Facebook testuje nástroj Rights Manager, který chce autorům nabídnout větší kontrolu nad materiály na Facebooku i na Instagramu. Obrázek (video apod.) vložíte do referenční knihovny, která automaticky detekuje výskyt shodného obsahu. Když zjistíte, že nějaký profil nebo stránka používá váš obsah, dostanete zprávu a můžete si vybrat, co s tím. Zatím ale není jasné, jestli bude nástroj v plné verzi vůbec nasazen. 

Výjimky z autorského práva

1/ karikatury a parodie

Karikatury a parodie můžete tvořit bez omezení a bez souhlasu autora původního díla. Samotná karikatura se pak stává svébytným autorským dílem.

2/ výňatky z díla v odůvodněné míře (citace)

Výňatky z autorského díla v odůvodněné míře jsou povoleny. Instagram tuto klauzuli ve svých podmínkách nazývá „přiměřeným použitím“ a klade důraz na to, zda zobrazením části autorského díla může nebo nemůže dojít k tomu, že si ho zákazníci přestanou kupovat – takové použití označuje za nepřiměřené.

Výňatek (citaci) použijete nejčastěji při recenzi, školení, v ukázce, komentáři a podobně. Máte přitom povinnost uvést jméno autora a pramen. Soudní dvůr EU rozhodnutím potvrdil, že na internetu stačí uvést odkaz na zdroj přímo v článku (příspěvku). Férovější je použít deeplink (odkaz na konkrétní místo na odkazovaném webu) namísto hyperlinku (odkaz na webovou stránku). 

3/ fair use, fair dealing

Americká a britská výjimka, setkáte se s nimi na mezinárodních internetových platformách. Víceméně kopírují českou citaci a rozšiřují její možnosti pro vzdělávací účely.

4/ licence zdarma – CreativeCommons a další

Každý autor je oprávněn pustit svá díla do volného šíření. Fotku ve fotobance, font nebo třeba kus počítačového kódu označí ikonkou vybrané volné licence. Podmínky licence vždy musíte dobře nastudovat. Mnoho volných licencí stanovuje konkrétní podmínky, za kterých je dílo k dispozici zdarma. Když nejsou splněny, užití díla není možné.

Někdo neoprávněně použil mé autorské dílo. Co mám dělat?

Okradený autor má právo na:

1. odstranění díla
2. uvedení autora (kredit)
3. přiměřené zadostiučinění za způsobenou majetkovou i nemajetkovou újmu

Zadostiučiněním může být i veřejná omluva, většinou je jím ale rovnou finanční kompenzace. Autor má na finanční náhradu právo i v případě, že je inkriminovaný materiál ze stránek okamžitě odstraněn. Svá autorská práva k dílu musí autor vždy prokázat.

Navíc hrozí zákonná pokuta ve výši 100 000 až 500 000 Kč podle typu porušení.

Chcete vědět víc? Přečtěte si zákony:

• autorský zákon č. 12/2000 Sb.
• oddíly 2 a 5 občanského zákoníku č. 89/2012 b.
• zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb.