Pandemie koronaviru a její důsledky se v posledních týdnech staly součástí našeho každodenního života a evergreenem v médiích. Pozornost se přitom stále více přesouvá od zdravotních aspektů pandemie k jejím dopadům na ekonomiku.
Ukazuje se, že nejistota je v takové situaci často tíživější než jakkoli nepříjemná skutečnost. Proto jsme se v době vrcholících restriktivních opatření rozhodli uskutečnit průzkum mapující ekonomické dopady koronavirové krize na podnikatele a firmy.
Naším cílem bylo získat realistický pohled na současnou situaci a pomoci podnikatelům a firmám lépe reagovat na pravděpodobný další vývoj.
Do dnešního dne se průzkumu zúčastnilo celkem 90 respondentů, převážně z řad klientů FAPI, kteří nám odpověděli na otázky našeho dotazníku.
První otázky zjišťovaly status respondenta – zda jde o OSVČ nebo firmu, popř. jaká je její velikost, kde podniká a v jakém oboru.
Odpovědi odhalily, že do průzkumu se zapojily převážně OSVČ a firmy do 10 lidí (celkem 91 %) působící rovnoměrně v offline i online světě, převážně na českém a slovenském trhu.
Také struktura podle oborů poměrně očekávaným způsobem kopíruje záběr uživatelů FAPI. Převládají nejrůznější formy vzdělávání, e-commerce a online služby. Výrazně jsou zastoupeny i sport, fitness a wellness služby, reklama, marketing a obchodní činnost.
Nyní už se dostáváme k aktuální situaci a k tomu, jak se odráží na chodu podnikání.
Přestože je v současné době většina provozoven uzavřena, mezi našimi respondenty se to týká jen necelých 28 %. Zde může nepochybně hrát svou roli fakt, že většina oslovených podnikatelů a firem se angažuje v online světě, který koronavirus zdaleka tolik neovlivnil.
Velmi nás zajímal reálný dopad koronavirové krize na objem uskutečněných tržeb. Ten je skutečně výrazný. Pokles tržeb hlásí více než 68 % respondentů. Téměř polovina (46 %) dokonce zaznamenala propad tržeb o více než 50 % proti obvyklému stavu.
Tržby 22 % zúčastněných subjektů zůstaly koronavirovou krizí nedotčeny. 10 % dokonce zaznamenalo jejich nárůst.
Akce, jak známo, vyvolává reakci. Koronavirová krize přiměla námi oslovené podnikatele a firmy nejčastěji k hledání úsporných opatření a snižování nákladů (38 %), uzavření provozovny (32 %) a celkovému utlumení činnosti (29 %).
Relativně menší dopad má – v rámci našeho průzkumu – současná situace na zaměstnance. Pouze 9 % firem přistoupilo ke snížení mezd a necelých 7 % bylo nuceno zaměstnance propustit.
Výdaje, které podnikatele a firmy v současnosti nejvíce zatěžují, patří do oblasti čerpaných služeb (43 %), nájmu a leasingu (37 %).
Téměř polovina (47 %) respondentů reaguje na současnou situaci nabídkou pomoci ohroženým skupinám obyvatel nebo různými úlevami pro své klienty.
Nejčastěji jde o poskytnutí slevy nebo produktu/služby zdarma. Často se mezi odpověďmi objevovala i nezištná občanská výpomoc, zejména šití roušek. Nechybělo ani bezplatné odborné poradenství, odklad splatnosti pohledávek a prodloužení služeb.
Velmi zajímavý je pohled na vládní pomoc pro podnikající subjekty. Vysloveně kladně ji hodnotí necelých 7 % respondentů. Téměř polovina (49 %) ji příjímá poměrně vlažně („je to lepší než nic“) a skoro 16 % se k ní staví skepticky.
Další otázka zjišťovala schopnost oslovených podnikatelů a firem „přežít“ v současných nelehkých podmínkách. Tedy de facto jak silný a odolný je jejich byznys.
Ukázalo se, že 18 % by delší trvání současných restriktivních opatření ohrozilo na existenci (vydrží maximálně 1 měsíc). Oproti tomu zhruba 46 % má dostatečné rezervy na více než 3 měsíce v nouzovém režimu.
V naší nedávné analýze současné koronavirové krize jsme identifikovali řadu příležitostí, které s sebou přináší. To potvrzují i odpovědi na další otázky našeho průzkumu.
40 % respondentů vidí v současné situaci příležitost pro zvýšení poptávky ve svém oboru, otevření nových oblastí podnikání a trhů.
Co se týče budoucích záměrů, 39 % respondentů plánuje investice do získání nových zákazníků, rozšíření aktivit nebo expanzi na nové trhy.
Pouze 3 % oslovených mají v plánu své podnikání ukončit.
Kde jinde by se budoucí podnikatelské plány měly realizovat než na internetu, který se v době koronavirové pandemie osvědčil jako „bezpečný přístav“.
81 % respondentů směřuje své budoucí aktivity právě do online světa.
Na závěr jsme si dovolili trochu zavěštit z křišťálové koule, když jsme se našich respondentů zeptali na jejich odhad budoucí situace.
I když budoucnost nikdo s určitostí předpovědět nedokáže, většina do ní hledí s optimismem a věří, že poptávka v jejich oboru bude stejná nebo dokonce vyšší než před koronavirovou krizí.
Tomu odpovídá i emoční naladění našeho publika, u kterého v současné době převládají spíše pozitivní emoce – klid, vzrušení a naděje.
Děkujeme všem, kteří se do průzkumu zapojili, za poskytnutí cenných informací.
Máte nějakou zajímavou vlastní zkušenost nebo názor? Podělte se o ně v komentářích.
Zajímal by mě rozpad podle jednotlivých odvětví, protože to v otázce zvýšení poptávky v mém oboru dost zkresluje čísla v případě, když „vzdělání, výchova a školení“ je obsaženo v 35 %.
Takový pohled by byl určitě zajímavý. Na druhou stranu by takto podrobná analýza na tak malém vzorku měla velmi malou vypovídací schopnost. Proto se do ní ani nechceme pouštět.